Mexiko za rohem

Mexické restaurace se po čínských asi nejrychleji rozšířily po celém světě. Proč je tomu tak? Proč je mexická kuchyně tak přitažlivá?

Mexiko je země, ze které k nám přišlo nejvíc potravin z "Nového světa". Ty nové, v Evropě do té doby neznámé rostliny, nám úplně změnily stravovací zvyky. A pravděpodobně také zachránily svět od hladu. Polenta, kukuřičná kaše, škubánky. Samotná kukuřice byla pro nás po staletí nejdůležitější základní potravinou. Když mluvíme o Mexiku, mluvíme vlastně o kukuřici. První byla vypěstována v oblasti Střední Ameriky. Kromě rýže a pšenice je to nejdůležitější obilnina na světě.

Náš Bůh stvořil člověka z hlíny, zatímco jejich to zkoušel s hlínou a člověk se mu rozpadl, potom to zkoušel z proutí, ale také se nezdařilo. Pak si vzpomněl na kukuřici a stvořil z ní člověka. Až ten se mu podařil.

V některých dialektech Mayové nazývají kukuřici kana, což znamená naše matka.

Kukuřice je nejkultivovanější rostlina na světě. Je opravdu velmi "ochočená", neboť je již po tisíce let v péči lidí. Dnešní kukuřice by se bez člověka neobešla, a pravděpodobně ani člověk bez kukuřice. Divoká předchůdkyně kukuřice již neexistuje, a dnešní kukuřice když vyroste, spadne na zem a shnije. Bez lidské práce již nemůže existovat. A jakkoli se nám zdá, že člověk vypěstoval kukuřici, možná tomu bylo právě naopak. Možná, že si kukuřice vybrala člověka a rozšířila ho po celém světě.

Pro národ Mayů byla "zrnem života". V některých dialektech ji Mayové nazývají kana, což znamená "naše matka".

Fazole a chilli

Ale z Mexika nepřišla jenom kukuřice. I když ne ve stejnou dobu a stejnou cestou, přišla i její věrná průvodkyně - fazole.

Nejdůležitější složkou luštěnin jsou proteiny, tj. bílkoviny, které jsou zase nejdůležitější složkou potravy.

Fazole jsou geograficky nejrozšířenější a všude ceněnou luštěninou. Je zajímavé, že se bílkoviny luštěnin a obilnin v dokonalém jídle vzájemně doplňují tak, že nejdůležitější obilniny mají vždy za společníka luštěninu ze stejné oblasti; kukuřice - fazole, rýže - sója, pšenice - hrách, ječmen - čočka.

Kukuřice a fazole se mají rády a jsou rády spolu. Dokonce jsou tak i pěstovány. Okolo pevného stonku kukuřice se ovíjí fazole a na zemi se vedle nich se vyhřívá veliká dýně. Tyto tři rostliny mají téměř všechny složky, potřebné k životu člověka. Proto se výborně doplňují i na talíři.

Ale člověk potřebuje také vitaminy a minerály. Proto na mexickém talíři najdeme také rajčata a bezpočet různých paprik a papriček. Chilli papričky jsou nezbytnou součástí mexické kuchyně. Je zajímavé, že pálivá jídla vždy najdeme v teplých částech světa. Ona ostrost neboli pálivost podněcuje pocení a tím i chlazení organizmu. Chilli i ostatní druhy pálivých paprik se rychle a lehko rozšířily v tropických částech světa, takže bez ostrých jídel neexistuje ani indická, sečuánská nebo indonéská kuchyně.

Z ovoce zde máme především avokádo. Avokádo je ovoce, které není ničemu podobné. Jeho dužina je jako máslo a je bohatá na proteiny a oleje. Nejznámější jídlo z avokáda je guacamole. Experti říkají, že guacamole, zabalené v tortille, je jídlo nejvíce podobné originálním receptům Aztéků. Ale dejte pozor, když kupujete avokádo, aby bylo měkké a zralé. V našich obchodech je většinou tvrdé a nezralé, a z takového mexickou večeři pro přátele opravdu neuděláte.

Majitelé restaurací si mnou ruce, protože je možné otevřít restauraci i bez kuchaře Mexičana. Mexické dobroty zvládne snad každý. A suroviny všichni známe: kukuřice, fazole, papriky, rajčata. Hosté budou určitě spokojeni. O mexické kuchyni stejně většinou vědí jen to, že je pálivá. Kuchař proto nemůže udělat chybu, jen sáhne po chilli papričkách a hosté si libují.