Slovensko

Zeměpisná poloha

Přestože dovezené mořské plody pomalu dobývají slovenský trh, stále převládá na Slovensku chovaný kapr a pstruh.

Slovensko se rozkládá na 49 036 km² ve střední Evropě. Hlavní město je Bratislava a ostatní větší města jsou Košice, Nitra, Prešov a Banská Bystrica.

Největší řekou je Dunaj. Podnebí je mírné kontinentální. Pěstují se obiloviny, cukrová řepa, brambory, len a tabák.

Historické vlivy

Vývoj slovenské kuchyně a zvyků stolování měnil několikrát směr v závislosti na tom, jak různé civilizace osidlovaly oblast dnešního Slovenska. Poloha ve střední Evropě umožnila Slovensku styk s různými kulturami. Jako součást bývalého maďarského státu bylo pod silným vlivem římské kultury a charakteristiky západoevropské kultury posílili kolonisté hlavně z německých států, kteří osidlovali Slovensko od raného středověku až do 20. století.

Zvyk podávání vydatných teplých ranních snídaní (typicky germánský) přetrval do 20. století. Dnes se v zemědělských oblastech zakládá strava na polévkách s chlebem, těstovinami a obilnými kašemi. V období zemědělských prací se někdy podávala dvojitá snídaně. Nejdřív se kolem 4 až 5 ráno pojedlo něco jako třeba chléb se slaninou nebo sýrem a popilo se i trochu pálenky. Potom byla přesnídávka asi v 9 nebo 10 dopoledne, a to bylo vždy něco vařeného. Oběd byl studený a další teplé jídlo bylo večer po návratu z pole.

Stravovací zvyky byly jiné v horských oblastech a jiné v nížinách, a lišily se také podle sociálního postavení a bohatství.

Velké selské rodiny se shromažďovaly kolem jednoho stolu (sedělo se vždy na stejném místě podle rodinné hierarchie) a jedlo se z jedné nádoby. Stůl byl považován za posvátný kus nábytku a dělat u stolu cokoliv kromě jídla a modlitby byl hřích.

Charakteristiky kuchyně

Jako skoro všechny evropské země, tak i Slovensko bylo během staletí ovlivňováno sousedními zeměmi (Česko, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Ukrajina) a tak také v gastronomickém smyslu. Z toho "evropského hrnce" se přece jen vyčlenily specifické speciality slovenské kuchyně.

Jako součást bývalého maďarského státu bylo pod silným vlivem římské kultury a charakteristiky západoevropské kultury posílili kolonisté

Nejpodobnější české kuchyni se slovenská přece jen liší větším použitím koření, čímž je vlastně podobná maďarské kuchyni, jejíž guláš také převzala i mírně jej přizpůsobila. Z masa je nejpoužívanější vepřové (řízky, žebírka, kolena, játra). Známý Szegedinský guláš se také připravuje z vepřového, kysaného zelí, koření a kysané smetany. Palačinky z brambor plněné vepřovým masem (zemiakové placky) jsou velmi syté a kořeněné. Nejoblíbenější je přesto smažený vepřový řízek - vyprážaný bravčový rezeň.

Kromě vepřového a hovězího se dost často jí i kuřecí (obalované, pečené či vařené), krůtí (krůtí prsa připravena jedním z následujících způsobů: plněná šunkou a sýrem, s ovocem nebo zapečená). Sezona kachen a hus začíná na podzim a jejich maso se podává s knedlíky, plackami se sádlem a dušeným zelím.

Přestože dovezené mořské plody pomalu dobývají slovenský trh, stále převládá na Slovensku chovaný kapr a pstruh. Kapr je povinnou součástí štědrovečerního jídelníčku: smažený, obalovaný, s ořechy, česnekem či v pivním těstíčku. Pstruh se peče nebo plní nádivkami z mandlí, šunky a sýra, nebo se jednoduše podává vařený.

Kořeněná a pikantní jídla se vyrovnávají přílohami v podobě knedlíků, masových kuliček, brambor na sto způsobů, rýže (podává se samotná nebo ochucená šunku, kary kořením, hráškem či houbami), hub a těstovin. Typická slovenská kuchyně zahrnuje i četné varianty ovčích sýrů (oštiepok, hynčica, korbačiky a nejznámější je Liptovská Bryndza (s paprikou).

Zde uvádíme i několik typických jídel slovenské kuchyně:

• Kapustnica - tradiční polévka se zelím a uzenou klobásou, občas shoubami a ve vánočním období i sušenými švestkami; často se podává s pečenými nebo vařenými knedlíčky. Na svatbách se jí o půlnoci, aby hostům vrátila síly.
• Cibuľová polievka - polévka zcibule a kousků různých druhů masa.
• Bryndzové halušky - sbrynzou a posypané opečenými kostičkami slaniny.
• Studené předkrmy -šunka, uzené klobásy, salámy a sezónní zelenina.
• Vyprážané rezne - smažené řízky (vepřové či hovězí), jedno znejoblíbenějších slovenských jídel, jí se spečenými bramborami nebo bramborovou kaší a sezónní zeleninou.
• Plněné papriky - tradiční specialita, papriky plněné masem a rýží vomáčce z rajčat.
• Fazulová polievka - polévka zfazolí a kořenové zeleniny, lze do ní přidat i uzené vepřové maso.
• Cesnaková polievka - polévka z česneku a kuřecího, spetrželkou a vejcem.
• Halaszle - polévka z několiko druhů ryb a papriky, velmi kořeněná.
• Šunková rolka s chrenovou penou - šunkové závitky plněné křenovou pěnou.
• Oštiepok - uzený sýr zapečený se šunkou.
• Saláty: míchaný, zelný, rajčatový, okurkový.

Oblíbeným slovenským desertem jsou palačinky plněné džemem (s lekvarom), zmrzlinou a s čokoládovou polevou (so zmrzlinou a čokoládou), s tvarohem a rozinkami (s tvarohom a hrozienkami), s ořechy, s čokoládovou polevou a se šlehačkou (s orechami, čokoládou a šľahačkou); občas polité alkoholem a flambované (převážně v restauracích).

Gule či parené buchty jsou plněné džemem a vařené v páře. Těstoviny s mákem, rozpuštěným máslem a cukrem (šulance) milují zejména děti. I zde se jí závin, nejčastěji plněný jablky a různé moučníky a dorty (s tvarohem, ovocem, medem), zmrzlinové poháry, ovocné saláty a kompoty.

Původní nápoje: pivo Zlatý bažant, pálenky Demanovka vyráběná z dvaceti druhů bylin, slivovice, borovička (pálenka z jalovcových bobulí).

Fast Facts

• Rozloha: 49 036 km²
• Obyvatelstvo: 5.4 milionů (85.6% Slováků, 10.7% Maďarů, 1% Čechů)
• Hlavní město: Bratislava
• Jazyky: slovenský, český, maďarský, německý
• Náboženství: 60% katolíků, 10% protestantů
• Měna: slovenská koruna (SKK)
• Národní parky: Nízké a Vysoké Tatry, Slovenský ráj, Pieniny a Slovenský kras
• Jak pozdravit slovensky:
  Dobré ráno - Dobro jutro
  Dobrý den - Dobar dan
  Dobrý večer - Dobra večer
  pokud někomu tykáte, můžete ho
• krátce pozdravit Ahoj nebo Čau.